DARWIE - tajemný svět jednoho obyčejného kluka - Články

PŘESTĚHOVÁNÍ!!!

Thu, 26 Aug 2010 01:43:49 +0200

!!!PŘESTĚHOVÁNÍ!!!

www.darwie.ic.cz

Po 4 a půl letech se blog poprvé stěhuje.

Snažil jsem se to vydržet dlouho, ale primitivnost a nepřizpůsobivost serveru blog.cz už mě skutečně přestala bavit, takže mě nyní pokud budete mít zájem můžete dále sledovat na nové adrese.

Samozřejmě tady nic mazat a rušit nebudu, pouze prostě pokračuji dál jinde...

O nic jiného nejde :)).

Pokud jste v tom tedy se mnou a chcete mě dál sledovat, budu se těšit :)

Darwie

Alicia Keys feat. Jack White - Another Way To Die

Wed, 25 Aug 2010 21:07:46 +0200

Jo jo, mám White moc, moc rád...

JW: Another ringer with the slick trigger finger for Her Majesty
AK: Another one with the golden tone voice and then your fantasy
JW: Another bill from a killer turned a thrill into a tragedy

A door left open
A woman walking by
A drop in the water
A look in the eye
A phone on the table
A man on your side
Someone that you think that you can trust is just
Another way to die

JW: Another tricky little gun giving solace to the one that will never see the sunshine
AK: Another inch of your life sacrificed for your brother in the nick of time
JW: Another dirty money, heaven sent honey turning on a dime

A door left open
A woman walking by
A drop in the water
A look in the eye
A phone on the table
A man on your side
Someone that you think that you can trust is just
Another way to die

It's just another way to…

Hey…

It's just another way to…

You've got to….

JW: Another girl with her finger on the world singing do what you wanna hear
AK: Another gun thrown down and surrendered took away your fear
JW & AK: Another man that stands right behind you looking in the mirror

A door left open
A woman walking by
A drop in the water
A look in the eye
A phone on the table
A man on your side
Someone that you think that you can trust is just
Another way to die

It's just another way…

Suit 'em up, bang bang!

Bang, bang, bang, bang.

2010 - Bouře alb

Tue, 17 Aug 2010 20:08:01 +0200

Rok 2010 je skutečně rokem plným skvělých alb...

Co mě letos skutečně trklo?

Zde malý přehled...

1) HIM - Screamworks: Love In Theory And Practise, únor 2010

Tři roky jsme čekali na dlouho očekávanou novinky HIM a hned v únoru jsme se dočkali a to sice rovnou na Valentýna. Jak romantické. Asi jako vše okolo Finů HIM.

K albu - spoustou fandů nepřijato, moc elektonické, nevýrazné, ... ztratilo to něco z toho jejich tajemna. A já souhlasím. Ale i když to není bůhví jak průlomové album v jejich (!!) diskografii, obecně tomu albu není moc co vytknout, a proto se mi líbí.

Jediné co bych vytknul já je jakási absence tak moc tradiční symboliky u HIM ve videoklipu Scared to Death - to mě trošku zklamalo. Přeci jen dívat se 3 minuty na to, jak Ville Valo chodí po ulici je takové nemastné neslané. Překvapením je i bílý (!!) obal - údajně dle slov Vala se hodí do iPodů :D. Proč ne?

PS: Trochou elektriky prohnaná valentýnská romantika.

2) Imodium - Polarity, duben 2010

Následník poměrně zdařilého (po písničce Žiletko má lásko i poměrně komerčně emozdařilého) alba Stigmata se dostal na světlo světa v dubnu a to hned v dvoudiskové podobě a to "rockové" a "akustické s hosty"... mě osobně okouzlila ta "rocková" verze.

Skvělé songy, každý je nějak nadupaný, žádná chabá místa, prostě deset jistot. Imodium nahustili kytary (však rozšířili svou základnu) a je to značně znát.

PS: Bye Bye staré dobré grunge, Hello rock´n´roll!

3) Bullet For My Valentine - Fever, duben 2010

Velmi dlouhé čekání bylo i na novinku heavy metalových a hard rockových rodáků z Walesu - Bullet for My Valentine. Ale i jejich novinky s názvem Fever (Horečka) jsme se nakonec dočkali.

Co k tomu říct? Snad jen NÁŘEZ! Opět kritika příliš nešetřila, vyčítána je údajná neposunutost nikam dál, nic nového, ale dle mě pokud to funguje, tak neni co řešit a u Bulletů to prostě funguje. Jejich typicky mladistvý zvuk si prostě zapamatujete a poznáte je na hony daleko. Matt zlepšil svůj zpěv, vše se zdá být v pohodě, tak co řešit? Na pár měsíců opět pěkná dávka heavy metalu z Walesu!

PS: Křik, šepot, zpěv... Matt jakoby našel idola v Danim Filthovi (a to se mi líbí!!!)...

----------------------

Co stojí ještě za zmínku?

1) Ozzy Osbourne - Scream

2) KoRn - Remember who you are

----------------------

Očekávaná alba pro rok 2010?

1) Evanescence - ??? (neví se, jestli se stihne dotočit)

2) Tarja Turunen - What Lies Beneath

3) Marilyn Manson - ??? (neví se, jestli už letos)

Paulo Coelho - Záhir

Mon, 16 Aug 2010 21:51:27 +0200

Jestli si mě v mém pubertálním věku nějaký spisovatel dostal, potom je to bez váhání Brazilec Paulo Coelho. A pokud to má být nějaký jeho titul, je to Záhir (o mé platonické lásce k Veronice z Veronika se rozhodla zemřít teď mluvit nebudeme...).

Záhir byla první kniha, kterou jsem od Coelha četl, a proto kdykoliv cítím, že se chci vrátit někam na začátek (většinou vztahu - a to jednoho konkrétního vztahu, protože tuhle knihu mám spojenou právě s jedním konkrétním vztahem), potom si ji přečtu.

O čem Záhir je a co vůbec to podivné slovíčko znamená?

"Podle spisovatele Jorge Luise Borgese je víra v Záhir islámského původu a vznikla pravděpodobně v osmnáctém století. Záhir znamená v arabštině viditelný, přítomný, neunikající naší pozornosti.

Něco nebo někdo, co hned po prvním kontaktu postupně natolik ovládne naší mysl, že se nedokážeme soustředit na nic jiného. To lze považovat za svatost, nebo za šílenství."

Faubourg Saint - Pères, Encyklopedie fantastična, 1953

Jedná se o značně autobiografický román, kde se autor vciťuje do situace, kdy mu v jeho skvělém, ideálním drahým vínem a sexem propleteným životem najednou něco zmizí - jeho žena, jeho Záhir.

Poutavý příběh vztahu milostné dvojice, který v určitém okamžiku ustrnul, ale i osobní a profesní život, z kterého zmizelo hledání a potřeba změny.

Tuto knihu můžu jen doporučit, pokud chcete nad svým životem "trochu" popřemýšlet a třeba také něco změnit - od maličkostí typu první myšlenky, když ráno vstanete, až po přeskládání životních hodnot či celého náhledu na svět...

"Chci si s tebou promluvit, ty jsi unavený, jde se spát a řekneme si to zítra! A zítra jsou tu zase další povinnosti, další pracovní den, večeře, pojďme spát a povíme si to až ráno. Takhle já žiju: čekám na den, kdy tě budu mít znova po svém boku, dokud mě to neomrzí, nic víc nechci, vytvoř mi svět, kam se budu moct uchýlit, když bude třeba: svět ne tak vzdálený, aby se zdálo, že vedu nezávislý život, a ani tak blízký, aby se zdálo, že vnikám do tvého vesmíru."

období ZROZENÍ (leden 2007 - leden 2009) -> vymazáno

Tue, 10 Aug 2010 00:57:00 +0200

období ZROZENÍ (leden 2007 - leden 2009) -> za toto první období se tak moc stydím, že už ho prostě nenechávám přístupným, přeci jen jsem od témat v tomto období už ušel "kousek" cesty dál a doufám, že i básnicky jsem dospěl už někam trošku jinam... takže nadobro konec starým plkům -> jsem vděčný, že jsem se díky nim dostal kde jsem dnes, ale to je asi tak vše... číst je teď po 4 letech je pro mě hodně velké utrpení a myslím, že pro všechny ostatní taky.

S díky v srdci: sbohem staré básně.

Příběh z knihy

Fri, 06 Aug 2010 00:28:46 +0200

PROLOG:

Tři... otevři oči

Dva... přečti

Jedna... polib mě

...

V mé knize vzpomínek

v té z oddělení Zapovězení

ukrývá se stále tvá duše

Křehká jako skleněný kamínek

držena na stránce jak ve vězení

ta tvá skromná duše

Jak listuji knihou vzpomínek

a pročítám kapitoly života

navrací se v mysli onen obrázek

ten z loňského milostného léta

Pročítám, jak hrály si mé prsty

tančily mezi tvými kudrnatými vlásky

Předčítám slova, která létala vzduchem

slova něhy, vášně, ale i prosté lásky

Dočítám se, jak tvé řasy splynuly s kapkou rosy

když tvé oči ráno vpíjeli svou modř do oblohy

směji se, když čtu, jak tančili jsme bosi

tančili v orosené trávě, až studěly nás nohy

A slzy na krajíčku mám, když přichází dramatická část

kde píše se o té nebezpečné vůni, kterou máš

o tom, jak omámila mě a nutila mě filozofické otázky klást

žiji snad, či je to vše jen sen?

Závěrečná kapitola, písmo jasně je psáno těžce

jakoby volalo, že dnes ne, dnes nechce skončit

skončit příběh jedné lásky provoněné letním sluncem

příběh, který jen jeden jediný mrak dokázal zničit

Dnes ne, dnes nekonči, příběhu...

...

EPILOG:

V horkém srpnovém odpoledni

píši lehkým písmem řádky Knihy

ruku netěžkne srdce

srdce nepálí jizvy

Dnes ano, dnes začni, příběhu...

Bouře citů

Mon, 02 Aug 2010 22:16:56 +0200

Pocítil jsem náhlou bouři citů... kapky deště pokryly list papíru a blesky dodaly dílu na ostrosti...

Pláči snad či pláčou mraky husté

naléhám nebo teskne zlatá harfa

smutek jako pouště s pískem pusté

tak kruté,

že jen slepec v slunce doufá

Pláči snad či kapky rosy padaj´

upadám nebo lehaj´trsy trávy

zmatek je, když hurikány foukaj

vzduchem létaj,

až dosahují božské slávy

Zapal oheň v srdci mráz se dere

mou poslední naději, tu nesebere

kampak se vydáme, až tma nás stihne?

... něco se pohne

v temnotě černé

ze země slehne

naděje marné...

Co se to děje?

Strachem se chvěje

schovejme se

do závěje

oheň hřeje

pozor, zle je...

Pro Bůh, kde je?

Kam to vše spěje?

Ptáci se plazí

hadi létají

ležíme nazí

nic se netají

copak nás znají?

Kam to vše spěje?

Už nás zas mají...

Anděl requiem pěje.

Já pláči snad či pláčeš...ty?

Hlásám návrat...

Sat, 31 Jul 2010 13:54:17 +0200

... z lesů, luk, pastvin a blátivých končin naší matičky Země...

očekávejte brzo další útoky starého klasika Darwieho... :D

(to zní tak... divně :D, chyběli jste mi, chyběl mi blog... a net, závislákem jsem!)

A Bitter Song - Písnička k umírání

Fri, 16 Jul 2010 22:04:18 +0200

S definitivní platností na dobu celoživotní zde zveřejňuji song, při kterém bych chtěl umřít a který chci, aby mi hrál na pohřbu.

Vím, že je to trošku morbidní a zvláštní tohle říct, ale skutečně - mám-li zemřít a má-li mi u toho něco hrát v uších, chci tuhle naprosto dechberoucí písničku.

A to samé pohřeb... u A Bitter Song se mi půjde krásně na onen svět...

Děkuji :))

(jinak na 2 týdny odjíždím, takže článek berte skutečně jako malý "pohřeb" blogu... ale za 2 týdny jsem tu jako na koni)

Levandulový plyn

Mon, 12 Jul 2010 02:14:43 +0200

Zvláštní. Něco mezi přesvědčováním sebe sama, že věcná láska existuje, že čas neubírá na intenzitě těchto zvláštních pocitů, něco mezi roztrhlým pytlem myšlenek, něco mezi popisem jedné dívky... inspirace v její kráse, zvláštní nálada, čtvrt na tři v noci...

Vzduch je nasycen levandulovým plynem

tvé oční stíny malují po víčkách příběhy

s otevřeným koncem- jak se sirkama si hrajem

vzplanutí sírové hlavičky je projevem něhy

V tomto obraze zdánlivě všedního dne

táži se vás ženichu, táži se vás nevěsto

vy krásko, co hvězda ve vlasech se vám pne

táži se vás, zda vstupujete do svazku na jisto

...

První noc, láhev Château Maurine, rudá vášeň

jako tvé rty, sladká struktura jako ono víno

s chutí jako bez výčitek čokoládou utopená višeň

tak hřejivě slastné a přítulné jako tvé lůno

První rok, snaha skrýt z úvah vrásky

strach pohledět do zrcadla času, upřímnosti

stále krásná, stále hebká s kaštanovými vlásky

strach ze stáří je marnění času pro hlouposti

...

"Jsem stále krásná? Miluješ mě oddaně dál?"

"Stojím při tobě, v srdci tě nemít, toho bych se bál."

"Mám strach, že mě opustíš, že mě využíváš pouze."

"Zažeň ten stín, rozežni svíci, já chci tě jen líbat dlouze."

Podlehnout touze?

S tebou se nebojím...

"Má kůže je protkaná cestičkami, mezi vlasy tančí stříbrná niť."

"V tvých očích je stále onen lesk, sviť mi měsíčku naň, sviť!"

"A co když mou mysl ovládne času pán a vzpomínky vezme v dáli..."

"Potom obejmu tě a budu ti stále připomínat, jak jsme se spolu smáli."

"A když..."

...

Položil prst na tiše vydechující ústa, přiložil svá

a jemným polibkem stvrdil ze svatby slova dávná

ale věčná, jako Mona Lisa slavná

"Budu tě milovat jako levandulový plyn,

který dýchám namísto kyslíku,

a tvá podobo, klidně časem v mé hlavě splyň,

budu tě milovat, ty můj překrásný motýlku..."

Lentilky pro dospělé

Thu, 08 Jul 2010 00:13:33 +0200

Najednou to nebyly lentilky, co držel křehce v ruce a jednu po druhé polykal. Bylo to opravdové pilulky, co znamenají vstupenku na pěkně dlouhej, divokej trip.

Najednou to nebyla šťáva s dětskou příchutí kiwi, ale byla to opravdová zelená múza absinthu, která ho srazila do kolen a přinášela mu do hlavy takové myšlenky, že sám sebe považoval za velkého umělce, ačkoliv se ve stejném okamžiku díval jakoby ze shora na celé to představení a jakýmsi tichým ale autoritativním hláskem si šeptal sám sobě do ucha, že stojí za hovno, a že ta kaluž zelených zvratek, v kterých momentálně klečí, jsou přesným důkazem toho, kam se ve svém životě dostal.

Najednou to nebyla snová představa, při které tak příjemně šimralo v podbříšku, nebyl to jen on a jeho fantazie běžící daleko za hranicí vnímání, ale byla to skutečnost, byla to skutečná prostitutka, do které právě pronikal a necítil při tom onu slast, jako v těch pubertálních představách za osamocených tmavých nocích sám ve svém pokoji. Byl to pocit hříchu, který proudil v krvi na místo vzrušení a byla to lítost nad sebou samotným a nad ní, lacinou děvkou.

Najednou to nebyl umělohmotný panáček pojmenovaný Johnnie Walker, ale byla tu skutečná skotská whisky, nebyl to mraveneček, kterého omylem zašlápl, ale byl to on sám, po kom teď se škodolibým úsměvem dupal, neplival na plakát těch komerčních sráčů z debilních televizních estrád, ale plival sám sobě do obličeje. Nebyly to dětské omalovánky, které tak miloval, i když vždy přetahoval, ale byly to malinkaté barevné papírky LSD.

Bylo to jakoby ručičky na hodinách přešly půlnoc. Tak obyčejná věc, která se děje každý den. Žádné velké gesto, žádná sláva, jen obyčejně nepatrný pohyb. Bylo to přesně jako ty ručičky. Najednou bylo vše jiné. Nový den. Nová kapitola.

Tak nepatrný pohyb to byl a vše bylo jinak. Ani si nestihl všimnout, že by to nějak přišlo. Neobdržel upozornění, nikdo ho nevaroval. Najednou se to stalo.

Najednou se z dítěte stal dospělým.

Z ničeho nic.

...

Jakoby mu do mozku pomaličku strkali střepy skla nebo snad ostré rampouchy ledu. Snažil se vstát z postele.

Nahé vyzáblé tělo, jizvy na hrudi, na břiše, na pažích. Vyhaslé oči, které dříve měly to právo pyšnit se mořsky modrou, tak intenzivní, že i obloha skláněla se úctou.

Nyní tak prázdné a plytké.

Vstal z postele, kde kromě zmuchlaného polštáře dělaly společnost dvě neznámé potetované dívky. Ze srdcovitého popelníku stále vycházel marihuanový kouř a po zemi se válelo oblečení, které vytvářelo ze sebe samotného prazvláštní obrazce. Zbytek záhadné látky v krvi? Možná.

Popošel pár kroků, ucítil tu známou chuť žaludečních šťáv na jazyku. Bránil se seč mohl, aby nemusel opět vynést na světlo světa vše, co za poslední dny zkonzumoval. Však ono toho zas tolik nebylo.

S hlasitým vrznutím otevřel dveře do kuchyně. Žárovka visící ze stropu vytvářela strašidelné stíny na stěnách, na jeho těle. Strachy sotva došel ke stolu a usadil se těžkopádně na židli.

Jako samostatná bublina jevila se místnost. Jen on, časem zašedlá fotografie za rozbitým sklem, láhev Rulanského modrého.

"Světle rubínová barva se zlatavým okrajem hladiny vína v místě styku se stěnou sklenky... Zpočátku je víno hrubé, při zrání vystupuje kořenitost s vůní ořechů...

Plnost vůně vynikne až po několikaletém vyzrávání, kdy připomíná vůni mandlí...

Chuť je květnatá, harmonická, sametová s jemným aróma a velmi ušlechtilá."

Možná skrytá symbolika, možná bezvýznamné nic.

Podíval se na fotografii. Předobraz ideální rodiny. Znovu pocítil na jazyku pálivou chuť.

Že by další symbol?

Zahleděl se do té hladké růžové tváře s jemnými pihami přes a kolem nosu.

Zahleděl se do své vlastní minulosti. Tak moc cítil, že by se chtěl vrátit. Ovládnou čas a přinutit ho, aby vše posunul zpět. Tak moc chtěl, aby byl zase bezstarostný kluk.

Přál si, aby lentilky byly zase jen barevnými bonbóny, aby po sobě šťáva zanechala jen sladké pohlazení v ústech a ne pozdější účinky na mysl a tělo, aby měl opět jen představy, které mu nemohl nikdo nikdy vzít, představy, po kterých byl nejvíc uspokojen, co kdy mohl být.

Chtěl mít zase rád televizní estrády, hrát si s Johnniem Walkerem, přetahovat v omalovánkách, prohánět mravenečky...

Chtěl jen, aby se ručičky zastavily a onu půlnoc nikdy nepřešly.

Citát

Sun, 04 Jul 2010 19:36:20 +0200

"Den bez kávy je jako den bez oblohy, ale den bez lásky, je jako obloha bez slunce..."

Básník a rytíř

Sat, 03 Jul 2010 21:58:49 +0200

"Do zbroje vy pošetilci zbabělí,

vstávejte a bojujte ve jménu cti,

vstávejte, nebuďte tak nesmělí,

tady nemůže strach pomoc´ti!"

Statný rytíř z dob středověké lyriky

třímal ve své paži meč

připraven udeřit smrtící seč

rudá krev mu proudila očima

jak hledal kam poděl se ten ničema

bojoval ve jménu cti

Teď však stojím tu já, rytíř doby moderní

v rukách pouze pero a papír

bojuji o tvé srdce, ne o mír

mým úderem jsou slova

útočím znova a znova

v nekonečném souboji

Statný rytíř jest symbolem vznešenosti

ale pamatuj, básník znakem náklonosti

buď oddáš se tomu, komu musíš

nebo vzdáš se tomu, koho v srdci nosíš

"Do zbroje vy pošetilci zbabělí,

vstávejte a bojujte ve jménu cti,

vstávejte, nebuďte tak nesmělí,

tady nemůže strach pomoc´ti!"

Křičím na vás, vyzývám své soupeře

vy máte meče, já svá slova v opeře

budu bojovat neb stejné šance mám

ba větší, já do boje své city dám

"Do zbroje vy pošetilci..."

Sladká

Fri, 02 Jul 2010 23:34:16 +0200

Taková jedna sladká... :))

Vítám tě v mé továrně na lásku

ochutnej ze vzorků, tu máš pomlázku

Nepředstírej ostych, mám toho dost

chovej se jako doma, i když jsi tu jen host

Můj cukr s příchutí hořkosti

lepkavý a břitký

slízneš jazykem vášnosti

povrch kluzký

Pokračuj chodbou do síně lízátek

hej, tam dozadu, je plná pochoutek

Tam zažiješ neuvěřitelnou nirvánu

srovnatelnou s erekcí po ránu

Sakra, já řekl něco špatného?

Potrestáte?

Zakážete?

Svážete?

Sex, tabu

Homo, bi

"Už budu!"

To ty máš problém!

Já jsem jen... sladký!

Můj cukr s příchutí hořkosti

lepkavý a břitký

slízneš jazykem vášnosti

povrch kluzký

Hayley Williams

Fri, 02 Jul 2010 01:38:47 +0200

Celé jméno: Hayley Nichole Williams

Narození: 27. prosince 1988, Meridian, Mississippi, USA

Působení: Paramore

Žánr: alternative rock, pop-punk

Top CD: Riot!

Top songs: Ignorance, That´s what you get, Misguided Ghosts

---------------------------------------

Příjemně poslouchatelná, upřímná, krásná, bez hvězdných manýrů narozdíl od spousty hollywoodských vrstevnic.

Tato charismatická mladá zpěvačka stihla již se svou kapelou Paramore vydat 3 studiová alba. Poprvé na nás zaútočili v roce 2005 albem All We Know Is Falling. Neříkám, že nepřišel úspěch, ale to pravé to ještě nebylo.

Neustálé točení se klipů v TV totiž teprve přišlo s druhou řadovkou - Riot! (Povyk!) Optimistické ale naštvané a zuřící album plné hitů jako Hallelujah, Crushcrushcrush a dalších.

Úspěch byl na světě a Hayley mohla v klidu pobíhat po podiu se svou typickou zrzavou hřívou.

Rok 2009 - vydání mega hitu Decode k filmu Stmívání. O Paramore ví v podstatě celý svět, vše je připraveno pro vydání třetí řadovky - Brand New Eyes.

----------------------------------------------------

Megahit Decode - soundtrack k filmu Stmívání; album Brand new eyes

Ignorance - jeden z nejlepších materiálů, který kdy Paramore udělali

Me & Blog

Fri, 02 Jul 2010 00:27:04 +0200

"Ve spletitém bludišti jeho mozku, těžko se hledá jakýkoli směr..."

Aktuality a vzkazy

Já, názory, kecy,...
Ankety
Pokec na téma...
Návstěvní kniha
Moje úvahy

Music

Fri, 02 Jul 2010 00:13:30 +0200

"Music is my life, so don´t try to the hell OFF my radio..."

Inspiro

Thu, 01 Jul 2010 23:49:45 +0200

"...and I just feel like in the LSD world!"

music
film
knihy

Plán na letošní prázdniny

Thu, 01 Jul 2010 15:34:39 +0200

Kalendář ukazuje 1.července a z toho plyne jedna důležitá věc -> začaly prázdniny!

2 měsíce, kdy budu lítat mezi brigádou, skautem, lidma, ...

Ale kromě toho všeho, mám prostě plán pár věcí, které chci o prázdninách udělat...

přečíst dalšího Shakespeara
dokoukat Chirurgy a Přátelé v originále
zdokonalit se ve francouzštině
zopáknout angličtinu
naučit se pár nových songů na kytaru
hnout s tajným plánem
vrátit se ke starým hudebním oblíbencům - Nirvana, Judas Priest, Iron Maiden, Alice In Chains

Je toho spousta, tak snad to vše stihnu...

Haha, odpočinek se blíží... Heh, relaxation is coming

Mon, 28 Jun 2010 16:27:58 +0200

Blíží se konééééc! Je to neuvěřitelné, ale prvák máme za sebou!

Bylo to docela drsný... Teda co se učení týče.

Co se týká lidí, kolektivu, společnosti atd. - JSEM NEJVÍC HAPPY ČLOVĚK NA SVĚTĚ!

Nejlepší třída, nejlepší lidi, nejlepší zážitky, nejlepší hlášky, ... zkrátka nebejt těch prďajzlů, už jsem někde v háji, protože ta naše společná snaha to tam nějak doklepat, ta mi dává sílu hnát to dál.

...

Onen skvělej list papíru dostaneme až ve středu, ale já jsme tak nějak zahájil prázdniny už o víkendu a to tradičně v nedalekém městečku - Kardašova Řečice.

Že to byla skvělá pouť plná srandy, o tom žádná. Nezapomněl jsem ale ani na starou klasiku - vyzvracet se uprostřed noci. Hold dort, česnekový chlebíčky, řízek a bramborovej salát + pivo a zelená -> to nejde moc dohromady... Ale co, vyhodil jsem a bylo zase dobře!

...

Dneska do školy - pohodka nejvíc - hodinový přednáška o Bali a pak domů!

...

Na zítřek kašleme, jdeme s Miss Punk Lindou juknout na ZŠ, jak tam ty chudáci dobojovávaj své poslední dny netušíc, že základní škola je skutečně na hovno a že je to prd proti tomu, jak krásný život je teprve čeká! Není žádného "navždy, budeme si psát, nezapomenu atd." Za chvíli budou všichni už dááávno někde jinde, žít své vlastní životy. Jako my.

...

Tak co? Jak jste to doklepali vy?

Darwie